https://www.diagnosisdiet.com/full-article/cancer-hope
Budoucnost prevence a léčby rakoviny nemusí být v sexy, high-tech, genově cílených terapiích, ale v našich vlastních rukou. . . nebo spíše na našich vlastních talířích. Které diety fungují nejlépe při léčbě a prevenci rakoviny?
Léčba rakoviny: Standardní terapie vs. terapie stravou
Standardní terapie
- Konvenční léčba může pomoci v krátkodobém horizontu, ale může způsobit problémy v dlouhodobém horizontu.
- Chemoterapie je toxická pro zdravé buňky a může vyvolat rezistenci mezi rakovinnými buňkami. To zvyšuje riziko agresivnějších druhů rakoviny, pokud dojde k relapsu.
- Radiace zvyšuje aktivitu dráhy růstu nádoru (PI3K/Akt/HIF). Ta podporuje nejen růst nádoru, ale také tvorbu nových krevních cév (angiogenezi) a rezistenci vůči lékům.
- Radiace zvyšuje fúzní aktivitu mezi buňkami, což znamená, že normální a zdravé buňky se mohou spojit do hybridních buněk a stát se agresivnějšími.
- Radiace přímo poškozuje mitochondrie, což zvyšuje riziko rakoviny v budoucnu.
- Jak ozařování, tak imunosupresivní terapie (léky, které potlačují imunitní systém) mohou zvýšit výskyt metastatických rakovin.
- Steroidy, jako je dexamethason, často používané ke snížení zánětu, zvýšují hladiny cukru v krvi a tím i vyživování nádorových buněk a jejich přežití.
Terapie stravou
- Dietní energetické omezení spouští smrt rakovinných buněk prostřednictvím apoptózy (programovaná sebevražda buněk). To je přirozený nezánětlivý proces, který se děje uvnitř buňky a nezpůsobuje žádné vedlejší poškození. Konvenční léčba zabíjí rakovinné buňky prostřednictvím nekrózy, zánětlivého procesu, který se děje zvenčí a je škodlivý pro okolí buňky. Nádorové buňky, které jsou krmeny glukózou/glutaminem, jsou vůči apoptóze odolné, ale za ketogenních podmínek jsou náchylnější apoptózu podstoupit.
- Jak terapie stravou, tak i chemoterapie mohou způsobit ztrátu hmotnosti. Úbytek hmotnosti spojený s omezením jídla je však zdravý a neoslabuje lidi, zatímco úbytek hmotnosti vyvolaný chemoterapií je nezdravý a lidi oslabuje.
Dr. Seyfried klade otázku, jestli některé výhody chemoterapie nejsou způsobeny prostým omezením kalorií. Poznamenává, že lékové studie tuto možnost neberou v úvahu.
„Dietní energetické omezení lze považovat za netoxickou metabolickou terapii, která potlačuje signální dráhy potřebné pro progresi maligních nádorů bez ohledu na tkáň původu. Není mi jasné, proč má tolik onkologů problém tento přístup docenit.
„Terapie, které snižují glukózu a zvyšují ketony, mohou vyhladovět rakovinné buňky závislé na glukóze a zároveň chránit a zásobovat zdravé buňky. Neexistuje žádná jiná léčba rakoviny, která by to dokázala.“
Doplňkové strategie boje proti rakovině
Dr. Seyfried si nemyslí, že dietní omezení samo o sobě je dostatečné k boji proti většině druhů rakoviny. Proto navrhuje některé další strategie použít v kombinaci s omezením stravy:
- „Antiglykolytické“ léky, které snižují aktivitu dráhy glykolýzy (fermentace). Ta je primární energetickou dráhou pro většinu rakovinných buněk.
- „CR-mimetics“ léky. Léky které napodobují účinky omezení kalorií snížením hladiny glukózy. Tyto léky by se neměly užívat bez diety, protože snižují glukózu bez zvýšení ketonů. Bez ketonů by zdravé buňky mohly umírat na selhání energie – neměly by jako palivo ani glukózu, ani ketony.
- Hyperbarický kyslík. Přebytek kyslíku snižuje aktivitu enzymu zvaného hexokinasa II, který po vstupu do buněk pohltí glukózu a zachytí ji uvnitř, aby mohla být spálena na energii.
Ale standardní léčba někdy funguje a dieta ne vždy funguje. . .
Všichni jsme slyšeli o lidech, kteří podstoupili úspěšnou standardní léčbu a u kterých se rakovina neopakovala. Moje vlastní matka měla rakovinu dvakrát, před desítkami let, a od té doby žádnou rakovinu neměla. V obou případech pro ni byla operace léčebná. Pokud máte to štěstí, že máte jednoduchou formu rakoviny v části těla, kterou lze zcela odstranit, a chytíte ji dříve, než se rozšíří, vaše prognóza je pravděpodobně docela dobrá.
Chemoterapie a ozařování mohou zabít mnoho rakovinných buněk, protože (jak je uvedeno v 1. části), jsou vůči těmto látkám zranitelnější než zdravé buňky. Pokud máte dostatečně zdravý imunitní systém, vaše vlastní tělo se může postarat o zbytek. Někteří lidé už rakovinou nikdy neonemocní – po strachu z rakoviny možná změní svůj životní styl a začnou se o sebe lépe starat (moje matka například přestala kouřit). Jiní přijmou zdravější stravu nebo začnou cvičit. Někteří mohou mít jen štěstí. Ale je zřejmé, že konvenční terapie pro některé lidi fungují.
Moje známá, u které byl diagnostikován glioblastoma multiforme (rakovina mozku), takové štěstí neměla. Žila jen několik měsíců a ty poslední měsíce byly hrozné. Léta kouřila, ale přestala dlouho před diagnózou. Milovala cukroví. Jako děti jsme se na její návštěvy vždy těšily, protože vždy procházela dveřmi s velkým balíčkem červené lékořice a velkým balením lentilek. A jakmile jí pamlsky došly, řekla mé matce: „Nemáš něco sladkého?“
Nevím, proč dostala rakovinu mozku, ale moderní léčba jí rozhodně nedokázala pomoci. Připadá mi zajímavé, že druhým nejčastějším typem rakoviny u mladých lidí je rakovina mozku a mozek je shodou okolností orgánem nejvíce závislým na glukóze. Je možné, že mozek je obzvláště citlivý na škodlivé účinky stravy s vysokým obsahem sacharidů?
Ketogenní dieta a rakovina, případové studie
První studie ketogenní diety s maligním onemocněním lidského mozku
Linda Nebeling, PhD, MPH, RD (nyní s National Cancer Institute) je autorkou vůbec první studie ketogenní diety u malignity lidského mozku [Nebeling 1995]. Jednalo se o přelomovou studii dvou mladých dívek s pokročilým stádiem neoperovatelných mozkových nádorů, které nereagovaly na tradiční terapie. Tříletá dívka s astrocytomem IV. stupně a osmiletá dívka s astrocytomem III. stupně byly léčeny ketogenní dietou. Obě děti reagovaly dobře a zažily dlouhodobou léčbu nádoru bez další chemoterapie nebo ozařování. PET skeny odhalily 22% snížení konzumace glukózy nádorem u obou dívek.
Nízkokalorická/ketogenní dieta a mozkové nádory
Giulio Zuccoli MD (italský neuroradiolog) a Thomas Seyfried PhD publikovali případovou studii [Zuccoli 2010] ženy středního věku s glioblastomem (forma rakoviny mozku). Žena byla léčena ketogenní dietou o 600 kalorií na den. Po diagnóze byly podány kortikosteroidy (pro kontrolu zánětu) a antikonvulzivní léky (pro kontrolu záchvatů). Podstoupila operaci, krátce se postila a pak začala s dietou. Po 14 dnech diety byly kortikosteroidy vysazeny a byla zahájena chemoterapie a ozařování. Po dvou měsících byla chemoterapie a ozařování přerušena. O týden později bylo provedeno PET skenování a MRI a nebyla detekována žádná nádorová tkáň ani otok. Pacientka přestala držet dietu a o 10 týdnů později MRI ukázala, že se nádor vrátil.
Tato případová studie ukázala, že a) ketogenní dieta byla dobře tolerována; b) dieta může být užitečnou doplňkovou terapií, protože většina nádorů jejího typu nereaguje tak dobře na standardní léčbu, c) zánět byl dobře kontrolován bez obvyklé potřeby kortikosteroidů, strava sama zajistila protizánětlivost.
Nízkosacharidová strava u deseti pacientů s nevyléčitelnou rakovinou
Eugene Fine, MD, profesor nukleární medicíny na Albert Einstein College of Medicine nedávno publikoval 28denní pilotní studii [Fine 2012] diety s velmi nízkým obsahem sacharidů u deseti mužů a žen. Účastníci studie byli ve věku 53–73 let a měli nevyléčitelné, pokročilé druhy rakoviny:
- 3 tlusté střevo,
- 2 prsa,
- 2 plíce,
- 1 vaječník,
- 1 jícen,
- 1 vejcovod.
Příjem sacharidů byl asi 9 %, bílkoviny a tuky byly neomezeny. Je zajímavé, že ti s vysokou hladinou ketonů (a nízkou hladinou inzulinu) byli jediní, jejichž nádory buď přestaly růst, nebo se zmenšily, jak dokazuje PET sken. Studie Dr. Finea je průlomová, protože může připravit cestu pro další takové studie.
Ketogenní dieta u čtyř pacientů s rakovinou mozku
Beth Zupec-Kania, RD je výživová poradkyně Charlie Foundation (organizace věnovaná zvyšování povědomí a poskytování podpory pro používání ketogenních diet u dětí s epilepsií). Deset pacientů s gliomem (rakovina mozku) ji kontaktovalo s žádostí o pomoc při používání ketogenní diety při léčbě rakoviny.
Čtyři z nich se nakonec zavázali k přísně kontrolované ketogenní dietě. Tři ze čtyř pacientů měli stabilní nebo sníženou velikost tumoru dokumentovanou MRI. Dva drželi dietu několik let a byli stále naživu, přestože zpočátku měli jen několik měsíců života. Jeden pacient zemřel; před zahájením ketogenní diety měl metastatický karcinom v pokročilém stádiu. Zůstal aktivní a čilý až do posledních dvou měsíců svého života a svou prognózu přežil o rok.
Překážky léčby stravou
Ketogenní strava se těžko dodržuje. Vyžaduje pečlivé sledování a sebekázeň. Musíte být motivovaní a mít plnou podporu každého, kdo s vámi žije. I kdyby byli všichni na planetě 100% přesvědčeni, že ketogenní dieta je nejlepší pro lidi s rakovinou, stejně by ji všichni nedodržovali. To není reálné, změnit jídelníček je těžké.
Ketogenní dieta je vysokotučná strava a to někomu vadí po psychické stránce, kvůli (zbytečnému) strachu z konzumace tuků. Další informace najdete na stránkách autorky o tucích a o cholesterolu.
Většina lékařů se o výživě během studia nenaučí nic. Jakmile jsou v praxi, na učení už není čas. Léčení stravou není nijak zvlášť sexy a nemusí být pro některé lékaře zajímavé. Není to tak rychlé jako operace.
Největší překážka nutriční terapie
Pokud léčba není schválena lékařským zařízením a nemá za sebou solidní studie, většina lékařů se bude bát ji doporučit. Budou se bát ji jen podpořit kvůli obavám ze zanedbání lékařské péče. Lékaři berou své povinnosti velmi vážně a chtějí to nejlepší. V dnešním světě to znamená „standardní péče“. V současnosti je standardem chirurgie, chemoterapie a ozařování. A co víc, standard je to, co pojišťovny zaplatí. Pojišťovna neproplatí měřič ketonů a glukózy a nutriční poradenství.
Drží váš lékař pouze standard péče nebo má zájem být na špici a znát všechny možnosti? Byl by váš lékař ochoten číst knihu Dr. Seyfrieda nebo alespoň jeho odborné články?
Dobrou zprávou je, že k přechodu na ketogenní stravu nepotřebujete souhlas svého lékaře, pouze jeho podporu a ochotu sledovat váš pokrok. Lékaři zaměření na pacienta by do toho měli jít s vámi, pokud jste ochotni za sebe převzít odpovědnost.
Opravdu je potřeba ketogenní strava v přísné variantě?
Pokud jste četli 3. část, viděli jste, jak přísná jsou dietní doporučení Dr. Seyfrieda. Přesto, jak je jeho dieta drakonická, nemyslí si, že by sama o sobě dobře fungovala bez chemoterapie. I když žádná léčba není dokonalá, pokud je hypotéza Dr. Seyfrieda o mitochondriích a dietě správná, mělo by to fungovat opravdu dobře.
Po přečtení jeho knihy a poslechu jeho přednášky věřím, že doktor Seyfried je skvělý vědec. Jediná (jemná, konstruktivní, ale důležitá) kritika, kterou mám, je stejná jako u většiny vědců, kteří se zabývají stravou. Přemýšlí o dietě jako o jednoduché sbírce bílkovin, sacharidů a tuků a zanedbává skutečné potraviny.
Dr. Seyfried srovnával dva různé typy potravy u myší s rakovinou – jednu „standardní“ stravu s vysokým obsahem sacharidů a jednu „ketogenní“ stravu s vysokým obsahem tuku. Zjistil, že ketogenní strava nefungovala proti rakovině, pokud jste nechali myši jíst tolik, kolik chtěly. Jejich hladina cukru v krvi zůstala vysoká a jejich rakovina rostla. Musel omezit kalorie, aby viděl zlepšení. Došel k závěru, že obě diety fungují stejně dobře, pokud výrazně snížíte kalorie. To mi přišlo podezřelé, tak jsem navštívila webové stránky výrobců potravy pro laboratorní myši.
Standardní vysokosacharidové žrádlo pro myši podle Dr. Seyfrieda
ProLab RMH 3000 (LabDiet) – 62 % sacharidů, 22 % bílkovin, 5 % tuku, 5 % vlákniny
Složení: mletá pšenice, loupaná sójová moučka, pšeničná krupice, mletá kukuřice, rybí moučka, vepřový tuk, alfaalfa, uhličitan vápenatý, pivovarské kvasnice, sójový olej, sůl, vitamíny a minerály.
První čtyři ingredience jsou rafinované obiloviny a luštěniny. Téměř 100% rafinovaný nezdravý odpad (včetně spousty rafinovaných sacharidů). Přirozeně by to žádná myš nejedla. Není divu, že musel omezit množství takového jídla o 30–60 %, aby snížil hladinu glukózy v krvi.
Ketogenní žrádlo por myši podle Dr. Seyfrieda
Ketocal (Nutricia) – 90 % tuku, 1,6 % sacharidů, 8,4 % bílkovin
Složení: hydrogenizovaný sójový olej, sušené plnotučné mléko, rafinovaný sójový olej, sójový lecitin, ztužený kukuřičný sirup.
Zpracovaný sójový, mléčný a kukuřičný sirup. Chudinky myšky.
Pokud jste četli mou stránku o mléčném, víte, že syrovátkové bílkoviny v mléce zvyšují hladinu inzulínu, což může zabránit ketóze. To byl možná důvod, proč musel omezit kalorie, aby myši dosáhly dobrých výsledků.
Doktor Seyfried ale uznal, že jiní vědci dosáhli dobrých výsledků ve svých experimentech s rakovinou, aniž by omezovali kalorie. Uznal, že neví proč. Podívejme se na myší dietu, která fungovala bez omezení kalorií.
Množstvím neomezená ketogenní strava pro myši
Ketogenic Bio-Serv F3666 – 8,36 % bílkovin, 0,76 % sacharidů a 78,8 % tuku
Složení: sádlo, máslo, kukuřičný olej, kasein, celulóza, minerální směs, vitamínová směs, dextróza
Žádný syrovátkový protein a žádné rafinované sacharidy! Tohle myši jedly bez omezení a dosáhly dobrých výsledků [Stafford 2010]. To mi dává naději. I tato zvláštní dieta, velmi vzdálená zdravé stravě myší, přinesla pozitivní výsledky.
Dr. Seyfried také odkazoval na jinou studii, která používala vysokoproteinovou, nízkosacharidovou dietu s neomezenými kaloriemi, která také fungovala, ale nepodařilo se mi najít článek včas, abych ho sem zařadila. [Ho 2011]
Mě by zajímalo, jak by se myším dařilo, kdyby jedly skutečné jídlo. Takové, které myši jí přirozeně.
Musíme tedy omezit kalorie nebo ne? Může to záviset na složení stravy. Nicméně lidé konzumující dobře navrženou ketogenní stravu, uvádějí podstatné snížení chuti k jídlu a přirozeně sní o něco méně. A to nemusí počítat kalorie.
Metastázující rakovina je jiná
Devadesát procent všech úmrtí na rakovinu jde na účet metastatickým onemocněním (rakovina, která se rozšířila do více než jednoho orgánu). To je ta zákeřnost. Jakmile je rakovina v pohybu, je těžko zastavitelná. Proto je prevence tak důležitá. Dr. Seyfried má teorii, jak a proč některé druhy rakoviny cestují tělem do vzdálených orgánů. Uvádí přesvědčivý argument pro roli určitého druhu imunitních buněk nazývaných makrofágy.
Role makrofágů v našem imunitním systému je velmi komplikovaná a speciální. Jsou to úžasné buňky schopné změnit svůj tvar a chování v závislosti na místních okolnostech. Každý makrofág začíná svůj malý život jako monocyt, kulatá buňka, která cestuje krevním oběhem. Když se kdekoli v těle objeví potíže – zranění, zánět nebo infekce – monocyty poslechnou volání poškozených tkání a přicestují do problémové oblasti. Jakmile jsou dostatečně blízko, vymáčknou se z krevní cévy do místní tkáně, kde se promění v makrofágy.
Makrofág vyhodnotí situaci a uvolní všechny druhy speciálních chemických signálů, které pomohou povolat další typy imunitních buněk. Ale nejúžasnější na makrofázích je to, že dokážou spolknout celý problém. Makrofág pohltí naše vlastní použité, poškozené nebo mrtvé buňky a požírá bakterie, které nám mohou ublížit. Obklopí je a pohltí.
Když se makrofág zblázní
Tyto buňky pomáhají při infekci nebo při hojení ran. Pokud se ale stanou rakovinnými, mohou se stát naším nejhorším nepřítelem. Jsou velmi aktivní, mobilní a můžou se spojit s jinými buňkami. Metastatické nádorové buňky mají fagocytární chování (tj. požírají jiné buňky… stejně jako makrofágy). Makrofágy se často nacházejí zamíchané mezi nádorovými buňkami a přispívají k chronickému zánětu v oblasti spouštěním lokálních imunitních reakcí. Nádory obsahující tyto rakovinné makrofágy mají horší prognózu.
Makrofágy se nejčastěji vyskytují ve svých oblíbených orgánech – zvláště je přitahují plíce, játra a kosti. Což jsou shodou okolností oblíbená místa pro migraci rakoviny. Některé druhy rakoviny se také rády šíří do poraněných nebo zanícených částí těla, stejně jako makrofágové. Rostliny a někteří vývojově nižší živočichové, kteří nemají makrofágy, mohou také dostat rakovinu. Ale jejich rakoviny nikdy nemetastazují. Fascinující.
Jak nejlépe předcházet rakovině?
Vzhledem k tomu, že 90 % všech úmrtí na rakovinu způsobuje metastatická rakovina (a tento odhad se za 50 let nezměnil), hraje HLAVNÍ roli v prognóze včasná detekce a prevence šíření. Dobrá zpráva je, že většině rakovin se dá předejít.
Asi 5 % rakovin způsobují mutace zděděné při narození. Asi 15 % nádorových onemocnění způsobují viry. Zbytek (80 %!) – souvisí s následujícími rizikovými faktory:
- kouření
- alkohol
- obezita
- věk
- záření
- chemikálie
To znamená, že drtivé většině případů rakoviny lze předejít úpravou životního stylu. Dr. Seyfried říká (a četla jsem mnoho článků podporujících tuto logiku), že nejlepší způsob, jak předcházet rakovině (a většině chronických onemocnění, když na to přijde), je vyhýbat se zánětlivým věcem. Všechny výše uvedené rizikové faktory přímo souvisí se zánětem. Dva z výše uvedených rizikových faktorů souvisí se stravou – alkohol a obezita, na ty se zaměřme. Toto je koneckonců web o jídle.
Jaká je souvislost mezi obezitou a zánětem?
Cesta k zánětu je dlážděna rafinovanými sacharidy. Úplné vysvětlení vědy za tímto tvrzením by nás zavedlo příliš daleko. Prozatím stačí říct, že rafinované sacharidy (jako je cukr a mouka) vedou k vysoké hladině cukru v krvi a vysokým hladinám inzulínu. Ty zase zvyšují produkci škodlivých volných radikálů v mitochondriích. Zvyšují také produkci molekuly zvané NF-kappa-B, která zapíná geny podporující zánět. Proto je rozumné, ať už máte nadváhu nebo ne, minimalizovat své vystavení rafinovaným sacharidům.
Obezita je hlavním rizikovým faktorem pro rakovinu a není pochyb o tom, že dieta je nejúčinnějším dostupným nástrojem pro kontrolu hmotnosti. Doufám, že jste obeznámeni s informacemi o obezitě na tomto webu, nebo jste se to naučili z vlastní zkušenosti. Nejúčinnější dietní strategie pro prevenci a zvládání přibírání na váze (stejně jako pro prevenci a zvládání většiny chronických civilizačních chorob) je vyhýbání se rafinovaným sacharidům. Rafinované sacharidy udržují vysokou hladinu krevního cukru a inzulínu, podporují záněty a oxidaci v celém těle. Podporují také přejídání kvůli ztrátě kontroly nad chutí k jídlu. Takže je to začarovaný kruh.
Přesto všichni známe lidi s rakovinou, kteří nemají nadváhu a zdá se, že se o sebe výborně starají. Víme dokonce o sportovcích, kteří nepijí, nekouří, jsou ve výborné fyzické kondici a přesto onemocněli rakovinou. Je možné, že rafinované sacharidy jsou skrytým rizikovým faktorem u takových lidí? Chcete-li se dozvědět více o spojení mezi sacharidy a rakovinou, doporučuji tento skvělý přehledový článek.
Kromě vyhnutí se zánětu doporučuje Dr. Seyfried jednou ročně 7denní půst pouze s vodou. Jeho myšlenka je, že totální půst nutí tělo zbavit se poškozených a oslabených buněk.
Sečteno a podtrženo
Základem je, že strava je zjevně obrovsky důležitá. V tuto chvíli není pochyb o tom, že sacharidy jsou špatné pro lidi s rakovinou. Zatím nevíme jasně, do jaké míry je třeba omezit kalorie, bílkoviny a tuky. Potřebujeme více kvalitních studií. Zdá se, že ketogenní strava má ohromný potenciál. Mohli by lidé, kteří jí ketogenní dietu ze zdravých, plnohodnotných potravin a vyhýbají se mléčným výrobkům, být bez omezení kalorií?
Myslím si, že pro ty z nás, kteří chtějí snížit riziko rakoviny, má smysl minimalizovat rafinované sacharidy, minimalizovat mléčné výrobky (zejména ty s vysokým obsahem syrovátky), udržovat svou váhu ve zdravém rozmezí a upřednostňovat plnohodnotné potraviny před zpracovanými potravinami.
Kdybych už měla rakovinu nebo jsem rakovinu přežila, nedotkla bych se sacharidů ani desetimetrovou tyčí. Mléko, látku navrženou pro extrémní růst, bych také vynechala.